Vícedílný seriál skutečných příběhů, část 1 – Ztraceni na moři a nalezeni v bezpečí Božství

Pak se další noc objevila Svatá Postava, přesně jako ta z předchozí noci. Stála nad mojí hlavou, a mluvila ke mně v aulačtině (vietnamštině): „Neboj se, zítra vás zachrání mezinárodní loď.“

Mnoho starověkých duchovních záznamů obsahuje popisy zázračných událostí, kterých se účastnili skuteční Osvícení Mistři. Například Bible uvádí, že Pán Ježíš Kristus (vegetarián) uzdravil slepce, chodil po vodě, nakrmil tisíce pouze pěti bochníky chleba, a dokonce vzkřísil mrtvého muže. Podobně v buddhistických textech lze najít četné příběhy o duchovních silách a schopnostech Shakyamuni Buddhy (vegan), jako třeba zjevovat se v různých tělech, jasnovidnost, telepatie, teleportace, schopnost vidět minulost a budoucnost, a ovládání přírodních živlů. Podle Svatého Koránu Prorok Mohamed (vegetarián) Mír s Ním, chránil Svůj lid před nebezpečím, vytvořil vodu, aby uhasil žízeň, a dokázal přes noc urazit dlouhou vzdálenost, což bylo v té době běžnými prostředky nemožné.

Tyto úžasné příběhy odhalují do jisté míry nepochopitelně vysoké dosažení Osvícených Mistrů, kteří zcela překonali omezení času a prostoru ve fyzické říši. Odhalují také, že následováním skutečných Mistrů, byli žáci i věřící chráněni před různými neštěstími. Tato přímá setkání posílily jejich víru ve Všemohoucí Sílu Boha, projevovanou skrze Mistry, a navždy změnily jejich životy. Žáci proto nemohli jinak, než zaznamenat svá vzácná svědectví a sdílet je s ostatními, aby více lidí poznalo skutečnou identitu Mistra a spěchalo k duchovnímu praktikování s Nimi.

Ve stejném duchu chtějí i dnešní zasvěcení sdílet některé ze svých neuvěřitelných zkušeností, které získali duchovním praktikováním s opravdovým Osvíceným Vrcholným Mistrem, naší Nejmilovanější Nejvyšší Mistryní Ching Hai (vegankou). Tyto zázračné skutečné příběhy slouží jako nepopiratelná Božská znamení nebo potvrzení identity Nejvyšší Mistryně Ching Hai.

V dnešním programu se podělíme o úžasnou cestu přes moře, kterou podnikla paní Nguyện a její rodina.

Od 30. dubna 1975 do počátku 90. let politická situace v Âu Lạc, známém také jako Vietnam, vedla k tomu, že statisíce Aulaků (Vietnamců) riskovaly své životy při přeplavbě Jihočínského moře, a hledaly útočiště v jiných zemích. Vydaly se na moře v malých, přeplněných lodích, což jim vyneslo přezdívku ‚lidé z lodí‘.

Lidé z lodí často snášeli extrémní fyzické, duševní a emocionální vyčerpání z nebezpečné cesty za svobodou. Mnoho lodí unášených mořem čelilo nepříznivému počasí, nemocem a hladovění, stejně jako děsivým setkáním s piráty, která traumatizovala přeživší. Odhaduje se, že o život přišlo mezi 250.000 a 400.000 Aulaků (Vietnamců).

Přeživší dlouhé a náročné cesty se dostali do uprchlických táborů ve východo a jihovýchodoasijských zemích, než se přestěhovali do zemí, kde měli rodinu nebo kde je někdo byl ochoten přijmout. Více než 620.000 se nakonec usadilo v zemích jako Hongkong, Filipíny, Japonsko, Malajsie, Singapur, Indonésie, Tchaj-wan (Formosa), Austrálie, Kanada, Francie a Spojené státy.

Další SAG (Surface Action Group) v Jihočínském moři. Byla spatřena loď s vietnamskými uprchlíky. USS Blue Ridge byla asi 50 mil daleko.

Změnili jsme kurz a přiblížili se k pozici. Jak vidíte, loď s uprchlíky je nyní přímo před levou přídí. Spustíme na vodu náš člun s výsadkem, vstoupíme na palubu a zjistíme, jaká je situace, pokud jde o jídlo, oblečení, lékařské potřeby a způsobilost lodi k plavbě.

Výsadek prozkoumal situaci a zjistil, že na lodi o délce méně než 40 stop (~12 metrů) je namačkáno 54 lidí. Velitel Williams, operační důstojník Blue Ridge a velitel výsadku, shledal loď nezpůsobilou k plavbě. Odčerpávací čerpadlo přestalo fungovat, a oni vylévali vodu. Motor nešel nastartovat, a kompas nefungoval už několik dní. Lidé byli zachráněni, a loď byla potopena. Byli na moři 10 dní a hledali svobodu.

Paní Nguyện, která nyní žije se svou rodinou ve Spojených státech, je jednou z těch šťastných, kteří přežili, a její příběh o přežití je doslova zázrakem. Při setkání se členy týmu Supreme Master Television vypráví o této mimořádné zkušenosti, která formovala její život a víru. I když se to stalo před více než čtyřmi desítkami let, má to stále v živé paměti.

Ms. Nguyện: Svou cestu za překročením hranice jsem zahájila v roce 1980. Dohodli jsme se, že se setkáme přímo u ústí řeky Tân Xuân v Phan Rang, provincii ve středním Âu Lạc (Vietnamu). Přímo tam byla policejní stanice, strážili ji velmi přísně, takže jsme museli být opatrní. Moje rodina a já, spolu s jednou další osobou, jsme se vydali na moře v košíkovém člunu. Když jsme se vydali na moře, nenašli jsme loď, která nás měla vyzvednout, museli jsme se tedy vrátit domů a jít spát. Pak, kolem 1 hodiny ráno, někdo přišel a řekl: „Vstávejte, vstávejte! Loď čeká na moři.“ Tak jsem rychle vzbudila své děti: „Probuďte se, probuďte se, vstávejte.“ Děti ještě tvrdě spaly a nechtěly jít.

Vyrazili jsme tedy s pouhými deseti litry vody a asi dvěma kilogramy rýže. Vařili dva dny, a pak už nebyla žádná rýže ani voda, nebylo co jíst. Pak malé děti začaly plakat, protože měly hlad. Byli jsme opravdu zdrcení a nevěděli jsme, co dělat.

Situace byla opravdu zoufalá, neměli jsme jídlo, vodu a nikoho, na koho bychom se mohli obrátit. Co udělala paní Nguyện v této zoufalé situaci?

Ms. Nguyện: Třetího dne jsme byli ještě zoufalejší, protože už nezbývala žádná jiná možnost. Šla jsem na příď lodi, sedla si tam, sepjala ruce a zavřela oči. Řekla jsem: „Pokud opravdu existuje Nebe, Buddha, Bůh, Shakyamuni Buddha nebo Avalokitesvara Bodhisattva, pokud jste svatí, prosím, pomozte nás vést a ukažte nám cestu.“ Modlila jsem se, až do vyčerpání, a moje tělo prostě selhalo. Pak jsem si lehla a omdlela. Když jsem byla v bezvědomí, někdo se objevil, stál přímo nad mojí hlavou a řekl: „Prostě pokračujte směrem ke slunci, vydejte se směrem ke slunci a zítra vás někdo přijde zachránit.“ Řekla jsem svému mladšímu bratrovi: „Och, předtím se objevil Duch svatý a řekl mi, abychom se vydali za sluncem, někdo nás přijde zachránit.“ Můj bratr převzal kormidlo a zamířil přímo za sluncem.

Následujícího dne kolem poledne jsme zahlédli rybářskou loď. Řekli jsme: „Och, pojeďme tam a poprosme o něco k pití, nějakou rýži a vodu.“ Rybáři na té lodi byli velmi laskaví; dali nám jídlo, vodu, a dokonce i rýži.

Modlitba paní Nguyện byla rychle vyslyšena, a cestující na její lodi dostali jídlo a vodu. Ale stále byli uprostřed oceánu a nevěděli, kam se mají plavit. Jak mohli najít cestu?

Ms. Nguyện: Tu noc jsem pokračovala v modlitbě a říkala: „Modlím se k Nebi a Buddhům, pokud jste svatí, prosím, zachraňte mě úplně, až na břeh, do bezpečí.“ Pak se další noc objevila Svatá Postava, přesně jako ta z předchozí noci. Stála nad mojí hlavou, a mluvila ke mně v aulačtině (vietnamštině): „Neboj se, zítra vás zachrání mezinárodní loď.“ Byla jsem přešťastná, probudila se a řekla mému bratrovi: „Buď v klidu a pokračuj v řízení lodi. Ten Svatý řekl, že zítra nás zachrání mezinárodní loď.“

Bratr pokračoval v řízení lodi další noc a další ráno, vyšlo slunce. Pak jsme uviděli helikoptéru, která kroužila někdy vysoko, a někdy nízko. Když letěla nízko, řekla jsem bratrovi: „Zastav loď,“ a on to udělal. Když se přiblížil, dávali jsme takhle rukama signál, mávali a mávali, volali o pomoc. Pak jsme tam zůstali, a prostě čekali. Pak se z dálky k naší lodi přiblížila loď amerického námořnictva. Všech 19 nás pak převedli na velkou americkou loď.

Jak úžasné, že modlitba paní Nguyện byla opět vyslyšena! Nastoupili na americkou vojenskou loď a pokračovali ve své cestě mnohem bezpečnějším způsobem. Co se stalo pak?

Ms. Nguyện: Odvezli nás na americkou námořní základnu na Filipínách. Zůstali jsme na lodi týden, pak nás přišla navštívit nějaká aulacká žena. Představila se jako manželka plukovníka amerického námořnictva. Řekla, že její manžel jí řekl, že jsme měli obrovské štěstí, protože poté, co nás kolem 14. hod. zachránili, v 16 hod. zasáhla moře obrovská bouře. Dále řekla, že její manžel byl na moři ve službě už čtyři měsíce a nezachránil nikoho kromě naší lodě.

Díky tajemné Bytosti, která se objevila včas, aby pomohla paní Nguyện a jejímu doprovodu, se jim podařilo přežít cestu a usadit se ve Spojených státech. Odhalila také slib, který učinila při modlitbě, a své touze najít svého Spasitele.

Ms. Nguyện: Když jsme byli ještě v uprchlickém táboře, tehdy, když nás Svatý zachránil, řekla jsem: „Och, pokud přežiji tento útěk lodí, budu se tři měsíce stravovat vegetariánsky.“ Později, když jsem žila v Americe, stále jsem vzpomínala na Buddhu, který mě zachránil. Stále jsem na Něho vzpomínala ve svém srdci. Pak jsem chtěla jít ven a pořídit si sošku Bódhisattvy Quan Yin, abych ji uctívala. Šla jsem ven a rozhlédla se kolem. Nebylo to stejné. Pak jsem se podívala na obraz Ježíše Krista, ale ten také nevypadal jako Ona.

Mnozí věří, že dodržování veganské stravy je nezbytnou součástí modlitby. Je to forma očištění těla a mysli, a znamení pro vesmír, že člověk je ochoten ušetřit životy druhých, aby mohl být ušetřen jeho vlastní život.

O několik let později paní Nguyện náhodou našla Spasitele, který vyslyšel její modlitbu a dal jí a její rodině šanci na život.

V roce 1990 mi můj mladší bratr přinesl takhle malou kazetu. Můj bratr řekl: „Otevři ji a poslechni si ji. Na kazetě je opravdu dobrá přednáška.“ Otevřela jsem ji a poslouchala. Slyšela jsem Nejvyšší Mistryni Ching Hai přednášet na téma „Proč musíme být vegani?“

Ms. Nguyện: Po poslechu jsem prožila prozření, cítila jsem radost i lítost, zavolala jsem bratrovi a zeptala se ho: „Co musím udělat, pokud chci být zasvěcena?“ Bratr mi odpověděl: „Och, pokud chceš být zasvěcena, musíš se tři měsíce stravovat vegansky.“ Od té chvíle jsem se stala vegankou a čekala na den zasvěcení. V roce 1991 jsem pak přijala zasvěcení a začala praktikovat Metodu Quan Yin.

Jednoho dne jsem šla na místo, kde během skupinové meditace vystavovali fotografie Nejvyšší Mistryně Ching Hai. Podívala jsem se na jednu fotografii a řekla: „Och, to je ono! Je to pravda! Byla to opravdu Nejvyšší Mistryně Ching Hai, kdo mě zachránil, když jsem překračovala hranice!“ Byla to opravdu Ona. Byla jsem tak šťastná.

Upřímně děkuji Nejvyšší Mistryni Ching Hai. Miluji Vás, opravdu Vás miluji. Když jsem byla v temnotě, zachránila jste mou duši. Když jsem byla smutná, utěšovala jste mě každou vteřinu, každou minutu. Když jsem klopýtala, zvedla jste mě a starala se o mě vždy a všude. Jsem hluboce vděčná za Vaši hlubokou Milost. Miluji Vás!

Ukázalo se, že to byla naše Nejmocnější Nejvyšší Mistryně Ching Hai, která se zjevila uprostřed oceánu a dovedla paní Nguyện a její rodinu do bezpečí. V příštím díle se podělíme o další skutečné příběhy aulackých (vietnamských) uprchlíků a o neúnavném úsilí Mistryně jim pomoci.