Podrobnosti
Čítajte viac
Oni (Španělé) jsou velmi rodinní, rádi se vracejí domů, na siestu (odpočinek). To jsou jejich posvátné hodiny. Jdou domů a jedí s přáteli a rodinou, všichni společně. […] Měla jsem taxikáře ve Španělsku. […] Řekla jsem: „Jste tak milý. Přijďte dnes do čínské restaurace a něco se mnou snězte. Také mám hlad, pojďme!“ A on řekl: „Ne, nemám rád čínské jídlo.“ […] „Dobře, dobře, pak pojďme na italské jídlo.“ „Ne, ne. Upřednostňuji španělské jídlo.“ „Fajn, pojďme do španělské restaurace! Můžeme to tady najít kdekoli, dejte si churros nebo paellas, co chcete!“ „Ne, půjdu domů a najím se s mi mujer (mojí ženou).
